3. ročník - rok 2008    Téma: ŽENA

Katalog

Plakát

Fotografie

Napsali o nás:

Blatenský fotofestival potřetí

     Blatenský fotoklub Kamfo již potřetí uspořádal pro fotografy, milovníky fotografie i nejširší veřejnost fotofestival, který byl tentokrát věnován tématu žena. Pořadatelé záměrně neomezili žánrově či technicky způsob zpracování fotografií, zachovali však systém výstavních skupin, který se osvědčil v minulých ročnících a který lze stručně vymezit okruhy vystavujících: historické dokumenty a minulá i současná tvorba místních fotografů, klasici české fotografie, výrazní současníci a otevřená scéna, čili dvoudenní výstavní prostor nabídnutý nejen mladým a začínajícím fotografům, ale všem, kteří na dané téma nabízejí soubory menšího rozsahu. To všechno doplněno blokem besed, přednášek a projekcí většinou komentujících či rozšiřujících vystavené cykly.

     Návštěvníci fotofestivalu tak měli vzácnou možnost v uceleném čase a na jednom místě nahlédnout, jak se postupem doby dramaticky změnily vyjadřovací metody fotografie od podobenek z 19. století, kdy byly v ateliéru před drapérií aranžovány dámy důstojně reprezentující své společenské postavení, přes prvorepublikové rozhýbání modelů, nebo momentky dokumentující život žen v socialismu, ale i systematické, po několik let vznikající ucelené dokumentární cykly, přes rozvíjející se černobílou, později i barevnou výtvarnou fotografii zejména v oblasti aktu a portrétu, až po soudobé metody fotografování využívající široké spektrum technických možností (digitální fotografie, videoprojekce, fotografické smyčky, propojení fotografie s grafickými metodami, nevýtvarné vnější zásahy do fotografie, konceptuální fotoinstalace) a zaměřující se především na stopování identity ženy, její pozici ve světě, partnerské vztahy, mateřství, ale i meditující o posledních věcech lidského života.

     Pořadatelé pojednali letošní ročník skutečně velkoryse, když nejen rozšířili původní výstavní prostory (Městské muzeum v Blatné, zámecké sály, Kaplanka, předsálí kina v sokolovně, sál restaurace U Lva), ale pozvali i rekordní počet vystavujících. Své fotografie a projekce tak předvedlo kolem 25 fotografů, Čechů i cizinců žijících v Čechách, ale dlouhou cestu do Blatné podstoupilo i několik mladých, dosud studujících Poláků, jejichž pozvání bylo umožněno především díky kontaktům s Institutem tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě. Ve stručnosti zde zmíníme jen několik nejvýraznějších osobností. Paní Alena Kuščynská přijela do Blatné, aby osobně uvedla výstavu svého předčasně zemřelého manžela Tarase Kuščynského, jehož tvorba ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století je dnes historiky fotografie považována za klasiku poválečného portrétu a zejména lyrického aktu. Vystavená kolekce přináší pozapomenuté portréty oblíbených umělců (Urbánková, sestry Elefteriadu, ale i Suchý, Zrzavý aj. ) a rozsáhlý soubor proslulých aktů v plenéru (z okruhu autorových modelek připomeňme Danu Vašátkovou, exotickou Venuši, Denisu). Zcela jiné pojetí fotografie ženy před i za objektivem fotoaparátu představuje cyklus dokumentárních fotografií Dany Kyndrové nazvaný Žena mezi vdechnutím a vydechnutím. Další pohled na ženy reprezentuje kolekce ateliérových portrétů a poloaktů vytvořená v Praze žijícím tlumočníkem a překladatelem Ondřejem Staňkem, jejíž název Duše v těle vystihuje záměr autora objevit prostřednictvím výtvarně idealizovaného těla osobnost ženy. Vysokou výtvarnou úroveň regionální, profesionálně poučené ženské fotografie reprezentované volným tvůrčím seskupením s názvem JO (Jihoženským okem) dokládá výstava českobudějovické Věry Stuchelové, která se zaměřuje zejména na vyjádření pocitů a vztahů ženy; není tedy překvapením, že se do její současné tvorby promítlo i mateřství. Bohužel pouze v projekcích mohly být představeny i další, velmi nadějné fotografky této, teprve v loňském roce založené skupiny, např. Mína Mládková, Radka Pavlíková nebo v současnosti na francouzském fotografickém festivalu v Lyonu Čechy zastupující Barbora Bálková. Milovníka estetizované barevné fotografie jistě zaujme dosud neuzavřená kolekce maloformátových fotografií Romana Vondrouše, profesí fotografa ČTK, nazvaná Ženy v architektuře. K vrcholům fotofestivalu náležela přednáška spojená s projekcí současného významného fotografa a vysokoškolského pedagoga Pavla Máry, který se ve své tvorbě zabývá zejména abstraktní výtvarnou fotografií kombinovanou i s nefotografickými technikami, ztvárňující nejen ženská témata. Autor mimo jiné představil i svůj nejnovější projekt nazvaný 8 GEN, kdy ke spolupráci přizval sedm mladých fotografek a společně ženským a mužským pohledem zpracovali téma zrození. V současnosti skupina připravuje další výstavu, která bude v listopadu představena v Českých Budějovicích.

     Zcela vědomě zde nebudeme psát o vystavených fotografiích minulých a současných členů blatenského fotoklubu; přijďte se na ně podívat. Budou společně s pracemi většiny zde zmíněných i nezmiňovaných fotografů k vidění v Blatné ještě v prvním říjnovém týdnu. Kdo však nebyl na vernisážích, ten už neuslyší zasvěcené komentáře pořadatelů (patří k nim i zástupci města), autorů, ani vystoupení maďarské houslistky a zpěvačky Agnes Kutas, která se výtečně postarala o hudební propojení všech výstav. A že společné úsilí stále ještě nadšených lidí z fotoklubu Kamfo, kteří se pochopitelně neobejdou bez podpory místních i krajských institucí a firem, přineslo i letos výtečnou úroveň výstav a mělo nadregionální a nadčasový význam, není ani třeba zdůrazňovat.

Ivana Capoušková

     V letošním roce opět proběhl blatenský fotofestival. Slovo „opět“ není vystihující. Dva minulé ročníky zaměřené na dokumentární fotografii dali této akci vysokou úroveň. A to nejen v regionálním prostředí, ale především tím, že podobně kvalitně zaměřená akce na fotografii se u nás v takovém to rozsahu nekoná. Setkává se zde mnoho mladých autorů z fotografických škol se špičkami české fotografie.

     Letošní ročník blatenského fotofestivalu si zvolil po dlouhých úvahách pořadatelů téma Žena. Přijížděl jsem na třetí ročník fotofestivalu s obavami, zda se pořadatelům podaří překročit vžité klišé, že téma Žena může být zpracováno pouze formou aktů, odhalených pozadí a vykukujících ňader a zda úroveň z předešlých ročníků bude zachována. Mé liché obavy se rychle rozplynuly po přečtení programu, kdy jsem se dozvěděl, že mezi vystavujícími je paní Dana Kyndrová. Shlédnutí každé výstavy této fotografky s výrazným humanistickým rukopisem je vždy svátkem pro každého diváka. Byl jsem však také velice mile překvapen shlédnutím dalších výstav převážně modernějšího a netradičního pojetí fotografie. Upřímně musím napsat, že tento styl fotografie jako divák nevyhledávám a o to větší bylo mé nadšení z uskutečněných výstav a pocitů z nich. Nejvíce z této mladé vlny na mně zapůsobila premiérové projekce Sylvy Francové netradičně zpracovaným tématem zabývající se jedním dnem několika žen. Tato projekce otevřela nové možnosti fotografie jako takové vkládáním domnělého pohybu do fotografií a přiblížení příběhu divákovi. Je také nutno vzpomenout velice emotivní výstavu Michala Knappa, která se zabývá posledními okamžiky autorovi babičky.

     Pokud by úroveň fotofestivalu byla dána jen kvalitou vystavovaných prací jistě by se řadil k ojedinělé špičkové záležitosti regionálního tipu. Co však udělalo po letošním ročníku z blatenského fotofestivalu záležitost nejen pro mne kultovní akcí, je setkávání se fotografů z různých zaměření fotografie, generační setkání fotografů a vzniku nových přátelství, kdy se v Blatné setkávají jak současně, tak vrátivší se vystavující z minulých ročníků a mnozí další autoři. V atmosféře domácího prostředí má totiž divák jedinečnou možnost bez jakýchkoliv zábran hovořit s fotografy nejen o jejich dílech, ale i obyčejných věcech každodenního života. Proto fotografové do Blatné jezdí. Většina autorů se těší na setkání s divákem a to nejen znalým fotografie. Členové blatenského fotoklubu se snaží , ale jejich řady nejsou tak široké aby si návštěvník nepovšiml smutného nezájmu a apatie místní veřejnosti.

     Na závěr je nutné poděkovat všem organizátorům celého fotofestivalu, kdy bez neúnavné práce Kamily Berndorffové a ostaních členů místního fotoklubu KAMFO a dalších dobrovolníků by blatenský fotofestival nebyl tím čím dnes je. Věřím, že pro další ročník nezůstane jen u podpory jen ze strany Města Blatná a místních sponzorů a připojí se více občanů Blatné. Již teď se těším na další nádherný víkend prožitý v Blatné.

Daniel Kaifer, člen asociace profesionálních fotografů České republiky